August 2025
Rozhodl jsem si přečíst rozhovor s paní Maláčovou, předsedkyně sociální demokratické strany v Česku. Paní Maláčova se rozhodla jít do voleb společně s komunistickou stranou Česka, a to i za cenu protestu a výsledného odchodu ze strany velkého poctu velmi zkušených a věrných clenu z její strany. Nevím, proč jsem to dělal, vzhledem k tomu, že to, co o ni vím je zcela mimo můj prostor chapani, ale asi proto, ze pochází z Uherského Hradiště, mého rodiště. Nemohu totiž uvěřit, že tato moje krajanka představuje tak extrémní pozici a vůbec se neštítí spolupracovat se stranou, která je, literárně řečeno, spolkla – komunisty v konci 40 letech 20. století. Chtěl jsem proste porozumět na čem staví svou politiku. Tech argumentu je několik.
Celní dohoda EU s USA. Paní Maláčové se nelibí, jak 15% clo tak závazek nakupovat energii z USA a kupovat americké zbraně. Pani Maláčova asi nikdy nevyjednávala kontrakt a mam dojem, že nerozumí konceptu “negotiating power”. A pokud ano a mysli si, že by vyjednala lepší dohodu pak by se spíš měla nechat nominovat na evropskou komisařku pro vyjednávaní obchodních dohod (za p. Stefkovice a pí Ursulu von der Leyen).
EK, která je zodpovědná za vyjednáváni tohoto druhu nemá silu se bránit vice agresivně. Zaprvé, nemůže přijít s negociační nabídkou bez schválení (primo a nebo neprimo) členskými státy. To Trump ví, a proto v podstatě jedna pouze s vůdci států a proto též využívá svou taktiku recipročních cel. Zadruhé, EU nemá mnoho silných negociačních požadavků: EU státy potřebují energii ze zahraničí a americky LGP musí pomoct. Evropské státy se dohodly na navyšování vojenských výdajů, a jejich částečně použití na nakup zbrani pro Ukrajinu je též dobry nápad. Zatřetí, uvaleni cel na americké vývozy zboží? To by znamenalo v prve rade cla na zemědělské produkty, energii a na „vojensky materiál“ . Je pravdou, ze americké zemědělství je chráněno méně než zemědělství evropské, jenže nižší ochrana evropského zemědělství (jako ústupek Trumpovi) by v této fázi vývoji by byla nepřijatelná v EU těmi, kteří se starají o zdraví svých občanů (jedna se o konflikt tzv. SPS). Byla by nepřijatelná též pro většinu členských státu EU a vyžadovala by fundamentální změny v tzv. „společné zemědělské politiky, která představuje jeden ze základních kamenu EU. V tom nejlepším scénáři by to znamenalo re-negociaci a několik let!! Na to Trump nemá čas.
Začtvrté, jeden argument však EU použít mohlo – a to je zdaňováni US internetových služeb prováděných na území EU. Bohuzel neznám veškeré detaily, ale mam dojem, že tato moznost existovala. Neslo by samozřejmě o tarif ale o aplikaci nepřímých dani. Ty by mohly být nediskriminační (MFN), což by do jisté míry, ale patrně příliš malo, mělo (pouze) omezit nespokojenost americké strany.
5% na zbrojeni. …. se paní Maláčové též vůbec nelíbí. Asi by o tom chtěla mít dalsi referendum. Hlavni argument je, že si to nemůžeme dovolit. Její vysvětlení je však nejen mylné, protože je založeno na neschopnosti chapani a následné prezentace jednoduchých čísel. Zaprvé, český rozpočtový deficit and statni dluh jsou jedny z nejnižších v Evropě. Jak ukazuje předseda rozpočtového výboru Skořepa (Lidové Noviny 8.8. 2025) nejsme vůbec v situaci, že by stát neměl na zaplaceni dluhové služby. Zadruhé, pokud jsem informován pak slib premiéra Fialy tykající se 5% se netyká příštího rozpočtu (což má určitě na mysli pí Maláčova), ale slib dosáhnout na to číslo do roku 2030. To znamená, ze navyšování by bylo postupně a ne jak M. uvádí.
Už vůbec se nechci vyjadřovat, co její stanovisko znamená hlediska společenských priorit. Nikomu se samozřejmě nelíbí, že musíme navyšovat zbrojní výdaje v situaci, ve ktere hrozí nebezpečí válečného konfliktu. Jenže pí Maláčova srovnává výdaje na obranu s výdaji na společenské potřeby. Mysli si pí Maláčová, že válečný konflikt, který nas může zasáhnout vyřešíme vyššími výdaji do školství anebo dokonce vyššími platy? Navíc tvrdí, ze 70 % občanů je proti onomu navyšování a to vede k jejímu voláni po referendu o našem členství v NATO. Znamená to tedy, ze přijímá pozici tech, kteří odmítají názory o válečném nebezpečí blízko našich hranic? K tomu pi Maláčová nemá co říct.
Ceny energie. Nelibí se ji též ceny energii pro domácnosti, jsou “příliš vysoké”. Ty jsou vysoké, to je pravda ale Maláčová by mela současně vysvetlit, proč jsou vysoké. To nedělá. První důvod je samozřejmě kolaps energetického systému založeném na dodávkách plynu a nafty z Ruska. Ten kolaps ovlivnil celou EU. Zadruhé, konec energetické závislostí na Rusku znamená a radikální změnu v identifikaci nových dodavatelů energie, masivních investic do nových distribučních sítí. Zatřetí, vzhledem k tomu, ze pí Maláčová je “zelena”, mela by vědět, že jeden z důvodů je příliš rychlý přechod (Německa a EU) na zelenou energii. To nepřiznává. Čtvrtý důvod je energetická politika EU, která je založena na principu jednotného trhu a ten musi zahrnout též energii! Konkurenční podmínky z hlediska přístupu k energii se nemohou lišit pro české a německé firmy. Jenže pí. Maláčová tomuto problému nerozumí. Nutno dodat, to je problém nejen pí Maláčové ale cele naší společnosti. Organizace společného EU trhu v energetice je vysoce komplikovaná a bohuzel nedošlo za celou dobu našeho členství v EU k vysvetleni systému oceňovaní energetických produktů a služeb.
Její jedine doporučení (neprimo) je snížit ceny energetických povolenek pro české domácnosti, Tvrdí, ze ve srovnání s německými je cena „likvidační“ pro české domácnosti a firmy. Jenže nerozumí tomu, ze efektivní trh s energii se nemůže kontrolovat příjmovou skupinou jejich voličů. Stát samozřejmě by měl finančně podpořit nízkopříjmové rodiny, ale formou příjmových subvenci, a ne pomoci odlišných cen pro tyto rodiny.
“Nízké platy”. Paní Maláčové se nelíbí, ze ani po 30 letech naše platy jsou “pouze 50 % platu německých”. Tak v prve radě, číslo 50 % je zcela jistě nesmysl, spis bych to odhadoval na kolem 50 %. Jenže 50 % zni vice dramaticky.
Podstatné vysvetleni rozdílů v platech však je o něčem jinem. Jde v prve rade o závislost českého hospodářském rustu na rustu německém a zahraničním kapitalu. Česká ekonomika byla evidentně tlačena růstem naší produktivity v podnicích vlastněných zahraničním kapitálem. Ten investoval v Česku, aby využil nejen vyborne pracovni podmínky ale též obrovský rozdil v platech mezi Českem a zahraničím. Zadruhé, česká produktivita v teto době evidentně neroste rychleji než produktivita německá, v každém případě se zpomalila. To též způsobuje pomalejší růst českých mezd.
Vzhledem k tomu, že Maláčová studovala na LSE (1 rok MA?) bych očekával alespoň trochu znalosti ekonomie. Jenže její specializace byla patrně vice orientovaná na politiku a sociologii, a to vede k jejímu doporučení tlačit na Volkswageny et al. aby zvýšili platy zaměstnanců „na úroveň jejich (German) produktivity“. Evidentně si mysli, ze VW proste vykořisťuje dělnickou třídu, což též vysvětluje její blízkost ke komunistické straně v rámci hnuti „Stačilo“.
Mam dojem, že pro mnoho českých voličů nemusí byt paní Maláčova velkým tématem. Nicméně mě to vedlo se vyjádřit o tématech, která jsou širší než Maláčová. Navíc, jak paní Maláčová a její dnešní verze sociální demokratické strany tak komunisté volají po referendu, které by se vyjádřilo k 5 % cílu výdajů na zbrojeni a pravděpodobně též ke členství v NATO a EU (to paní Maláčová zatím popírá). To už by melo zajímat všechny volice. 35 let poté, co český narod nadšeně přijal odchod komunistu od moci, a ještě nadšeněji volal po vstupu do EU a do NATO je pozice paní Maláčové a její strany nejen smutna ale i nebezpečná.
Dr. Zdenek Drabek
bývaly poradce ve WTO a Světové bance