Nedávno došlo k rozhodnutí firmy Volkswagen zastavit projekt své plánované investice do stavby obří továrny na baterie v Líních u Plzně. A to po roce a půl příprav. Firma měla údajně zaměstnávat kolem 4000 pracovníků.
Vláda Petra Fialy vyjádřila lítost, dokonce údajně nabízela dodatečné dotace, ale ani ty nestačily na změnu názoru koncernu VW. Načež vláda téměř jedním dechem vyjádřila optimismus, že se jistě najde alternativní zájemce o tento projekt.
To vše vede k zásadní otázce: Neměla by se vládní garnitura ptát, zda to odmítnutí VW investovat v České republice není spojeno s hlubšími problémy české ekonomiky?
| Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
Má odpověď na tuto otázku zní: Ano, reakce VW souvisí s několika zásadními problémy české ekonomiky, které oslabují zájem zahraničních investorů investovat v Česku. Řeč je samozřejmě o strategických přímých investicích, ne o krátkodobém pohybu kapitálu.
Zaprvé, Česká republika se stala zemí s relativně vysokými výrobními náklady. Ze země vyhledávané nejen pro svůj „geniální“ pracovní talent, ale hlavně pro nízkou cenu této pracovní síly se najednou dostala do situace, že cena práce, cena distribučních služeb (například marže oligopolních velkořetězců), cena energií, to vše vede k oné vysoké inflaci, která je již po několik let jedna z nejvyšších v EU.
Zahraniční investoři investují u nás ne proto, aby uspokojili českou poptávku, ale aby byli schopni konkurovat na zahraničních trzích. Cena české pracovní síly v tom případě nemůže být určena cenou, za kterou firma prodá svůj výrobek či službu na malém českém trhu, kde převládají tzv. neobchodovatelné výrobky. Musí je prodat na zahraničním trhu otevřeném světové konkurenci. Pokud mají exportéři problémy s expanzí a nejsou schopni zvyšovat náležitě své ceny z důvodu zvýšení kvality, pak české mzdy také nemohou náležitě růst. Inflace celkových mezd od roku 2020 o 30 procent, zatímco u zpracovatelského průmyslu, což je tahoun exportu, to bylo jen 25 procent, vysvětluje, kde je problém.
Zadruhé, jak je známo, český trh práce dobře nefunguje. Počet neobsazených míst je stále vysoký, přestože se ekonomika už delší dobu pohybuje mezi stagnací a recesí. Nezaměstnanost je sice nízká, což vítají odboráři, ale s žíznivou poptávkou zaměstnavatelů po práci se prostě omezená nabídka pracovníků neztotožňuje. Ekonomové tomu říkají „problem of skill match“, problém nedostatku odborníků.
Do toho pak vstupují další problémy, které jsou pod kontrolou vlády a její politiky. Souvisí samozřejmě s politikou podpory v nezaměstnanosti, která je často dostatečně štědrá na to, aby byl člověk bez zaměstnání motivován najít pro sebe uplatnění na trhu práce. Souvisí to též s přebujelým státním sektorem, který nabízí svým zaměstnancům jistotu permanentního zaměstnání, čemuž soukromý sektor, který si na sebe musí vydělat, nemůže konkurovat, a nabízí tak nižší mzdy.
KOMENTÁŘ MARTINA CAKLA
Náš investiční trh je skrytý gigant s celosvětovým potenciálem
15. 11. 2023 ▪ 3 min. čtení
Zatřetí, česká koruna je nadhodnocena. Oproti březnu 2017, kdy končil tzv. kurzový závazek ČNB, česká koruna nominálně zpevnila z 27 CZK/EUR na nynějších 24,50, zhruba o 10 procent. Podstatný je ale relativní vývoj cen výrobců doma a v zahraničí. České domácí ceny se od roku 2020 zvýšily téměř o 50 procent. Tahouny byly ceny energií, chemie, stavebnin a kovů, což jsou důležité vstupy. Přitom musíme mít na paměti, že vysoká domácí inflace je téměř u všech výrobků vyšší než inflace ve většině EU zemí, kam směřují naše vývozy. Odhad je, že v zahraničí byla inflace cen průmyslových výrobců poloviční až dvoutřetinová. Exportéři tudíž tratí na zpevnění nominálního kurzu.
Hlavní problém je zhodnocení. Vzhledem k politice pevného kurzu koruny došlo v Česku za poslední čtyři roky k podstatnému zhodnocení reálného efektivního kurzu, který je určen asymetrií vývoje cenových hladin doma a ve světě. Jeden můj kolega odhaduje, že reálné zhodnocení kurzu koruny bylo za poslední čtyři roky zhruba v rozmezí 20 až 30 procent! Vzhledem k stagnující či klesající výrobě a v podstatě stabilní úrovni zaměstnanosti je téměř vyloučeno, aby se toto zhodnocení generovalo 20- až 30procentním růstem produktivity. Toto dramatické zhodnocení reálného kurzu a následná ztráta konkurenční schopnosti českých exportů jsou jedněmi z důvodů, proč bylo důležité srazit inflační tlaky co nejdříve, a ne opatření oddalovat dle dnešního scénáře ČNB až na rok 2024.
Začtvrté, existující projekty zahraničních investorů jsou v Česku stále bezpochyby ziskové. Napomáhá jim k tomu inflační situace na trhu, obcházení českého úvěrového trhu a často silná či dominantní pozice na trhu. Jenže k novým projektům potřebují zahraniční investoři podmínky, které jsou „investor-friendly“. A o tom si v Česku mohou nechat pouze zdát.
V žebříčku všech světových zemí dle Doing business, vytvořeném Světovou bankou, je Česká republika na neuctivé 41. pozici (rok 2020). V oblastech, které jsou pro investory vstupující do země klíčové, se Česko nachází na katastrofálních 134. a 157. pozicích! Horší to snad ani nemůže být. Stavební a investiční zákony, infrastruktura, neschopná státní správa… katastrofa!
Zapáté, atraktivnost Česka jako trhu s projekty s vysokou přidanou hodnotou je hodně omezená. Zejména bariérami na straně práce, lidského kapitálu a inflací zatížených materiálových vstupů. Na rozdíl například od Izraele, kde se zahraniční investice vysoce orientovaly na high-tech sektory, většina zahraničních investic v Česku směřovala do existujících podniků, které potřebovaly masivní restrukturalizaci a zefektivnění výroby. Výjimek, jako je Avast, nebo investic „na zelené louce“ bylo a stále je v Česku málo. Znamená to tedy, že Česko musí konkurovat jiným státům „cenou“, a ne mozkem českých hlav. Na to druhé potřebujeme více času.
A ještě osobní poznámka nakonec. Před 30 lety jsem byl v kontaktu s vedením VW při jejich koupi mladoboleslavské Škodovky. Tehdejší dychtivý zájem VW o Škodu Auto byl zcela odlišný od současného vlažného vystupovaní vedení VW v jednáních o výstavbě gigafactory v Líních u Plzně. To jistě vystihuje zcela odlišné perspektivy ziskovosti podnikání v Česku zahraničními investory, jako je VW, před 30 lety a dnes.
Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.