Praha 2. března 2025
Šokující setkaní a debata prezidentu Trumpa a Zelenského ve Washingtonu poslední únorový den vyvolává otázku co se děje v Americe, protože máme potíže chápat jednaní prezidenta Trumpa a jeho kolegu. Je těžké pochopit společné hlasováni USA s Ruskem a Severní Koreou v Radě bezpečnosti OSN. Je těžké pochopit Trumpovo bouráni vazeb USA se svými spojenci. Je ještě těžší pochopit Trumpovo bouráni systému globální guvernantce, systému, které USA budovali se svými spojenci po druhé světové válce. Je též těžké chápat Trumpovo zvyšování celních tarifu či jeho chapani role amerického dolaru. Američtí volici si Trumpa zvolili a je tedy důležité pochopit, co je k tomu vedlo.
Trumpa volila až neuvěřitelně heterogenní skupina voličů. Jednou z nich jsou voliči z Midwest jako například Kansas či Wisconsin, kteří za posledních 20 let utrpěli odlivem průmyslových firem do Mexika, Kanady a Ciny. Výsledkem sice nebyla nezaměstnanost ale pracovni místa za poměrně nízké mzdy. Toto si myslím, je též hlavní důvod stagnace příjmů středních vrstev v USA po dobu minulych 20 let. Teprve za Bidena se jejich mzdy začaly pomalu zvyšovat. A od Trumpa osekávají tito lide, mimo jiné, návrat průmyslových firem z výše zmíněných zemích. Apple tak již to ohlásil.
Druhou velkou skupinou jsou američtí křesťane. To je neskutečná realita, protože Trumpovo chování a jednání jsou vysoce nekřesťanská, jak to popsalo několik inteligentních amerických kněží, jejichž názory jsem četl. Trumpa nazvali nejhorším křesťanem. Jenže on jim slíbil jednat na tema vysoce v USA citlivé, a to v jejich prospěch a tim jsou v prvé řadě potraty a manželství. Tim si je získal. Vedle Bilého Domu je obrovsky zelený trávník a ten býval leta pokryt jednou za rok tisíci bílých křížů, ktere tam zasadili tito ochránci života a odpůrci potratu. Tato témata jsou stále živa, možná dokonce i víc než v minulosti.
Třetí velkou skupinou jsou lidé reagující proti neoliberálním hnutím a politice “Diversity, Equity and Inclusion (DEI)”. Ten odpor narostl do intenzity, kterou my Evropani jsme vůbec nepostřehli, ale ktery evidentně generoval silne protitlaky a ty se teď realizuji drastickými zásahy Muska s podporou Trumpa do prace federálních úřadů.
To mě vede ke čtvrté skupině. Američané, historicky a speciálně uvnitř země, a tedy ne ve státech ležících u oceánů jsou silne individualističtí a proti státu a federální vládě orientovaní jedinci. Nesnáší placeni dani, zdůrazňují spoléhání na vlastni sily a odmítají statni pomoci proti chudobě a ve zdravotnictví. Trump s pomoci Muska jim vyšel vstříc. Trump slibuje snížit počet federálních zaměstnanců, s čímž již oba zacali.
A nesmím zapomenout na klicovy problém imigrace jako paty původ zvoleni Trumpa, ale problém, který je v pořadí důležitosti patrně první. Pro mě americký problém s imigraci má několik dimenzi a já zde zdůrazňují dvě. Zaprvé bylo pro nas těžké pochopit citlivost celého problému. Jak je známo, Amerika je země imigrantu, a to si myslím je jeden z důvodu, proč problém migrace byl v USA řešen pomalu a nedokonale. Kazdy přece musi byt vpuštěn do země obzvláště pokud přichází ze zemi konfliktu a hledají azyl. Je evidentní, že velká část Američanů však cítí imigranty již jinak než Američané před několika generacemi. Trump teď přichází s “revolučním” uvazováním o imigraci, když mluví o deportacích, vybudování zdi na hranicích a masivním posílením policie a hraničních kontrol, a to se těmto Američanům líbí.
Zadruhé, Demokrati a Biden tu neoblibu imigrantu podcenili. Trvalo jim hodně dlouho než něco zacali dělat a když se nakonec dohodli s republikány, tak tu dohodu Trump shodil ze stolu, protože svou silou přemohl i republikánské senátory. Samostatně v podstatě neudělali nic. Navíc ten problém se stal kvantitativně, a tim myslím pocty imigrantu, tak velký, že scházely i kapacity na vyhodnocovaní zadosti o azyl.
A teď sesta skupina lidi. Mnozí z této skupiny samozřejmě patří i do některé z výše zmíněných skupin a naopak. Jasna demarkace neexistuje, a mnozí jistě zastávají názory prolínající se různými skupinami. V Americe se již dlouho mluví o moci bohatých, argumentace na toto téma nabralo v teto době na sile. Svět politiky je v Americe stále silněji viděn jako problém mocných a bohatých. Mnoho lidi podezřívá statni moc z korupce a z toho, že již nereprezentuje vůli lidu ale vůli mocných a bohatých. Stejné vidí vliv mocných na media, a proto se pouští do sledovaní podcastu a společenských sítí. Dokonce i nevěří ani v nezávislost a objektivitu soudnictvi a poukazuji na žaloby tykající se Trumpa. V Trumpovi vidí “revolucionáře” či někoho, kdo neortodoxními zásahy bude ochoten dělat v zemi revoluční změny a “pořádek”. Je ironii osudu, že při “korunovaci” Trumpa seděli na tech nejpřednějších místech nejbohatší jedinci v Americe, zatímco nove navrženi „ministři“ sedeli až za nimi.
Amerika se evidentně rozhodla byt revoluční. K tomu ji pomohla zoufalá strategie a politika Demokratické strany. Její váhání s pozici prezidenta Bidena a její formy zvoleni jeho nástupce bez primárek znamenal sedmy důvod revoluční změny ve volebních prioritách a zájmech amerických voličů.
Když vstupovala Amerika do 1. a 2. světové války, tato rozhodnuti byla iniciována americkými prezidenty a kongresem, kteří museli obtížné přesvědčovat americkou veřejnost, jak tato rozhodnuti podpořit. Když vstupuje prezident Trump do jednání s Putinem či bourá tradiční vazby, a to navíc způsobem, který vyvolává zděšení jedna vlastně v rámci mandátu jemu poskytnutému svými volici.
Šokující výsledek voleb umožňuje šokující jednaní prezidenta.
Zdenek Drabek