Prošel jsem recenzi J. Livingstona velmi rychle a má první reakce po přečtení prvních dvou odstavců byla, ze to není článek o kapitalismu a o “free markets” ale spise o stabilitě bankovního systému ( Wolf) či roli centrálních bank (King). Když jsem tu recenzi četl tak jsem trochu potíže pochopit o co Livingstonovi vlastně jde. A tak jsem se rozhodl, že si to vlastně potřebuji ujasnit sám pro sebe a promyslet si, co vůbec autor chtěl říct.“
Regulace bank je samozřejmě velkým podtématem debaty o kapitalismu, ale měl jsem dojem, že o tom v podstatě ani jeden z nich neuvazuji hlouběji. Já jsem M. Kinga nečetl, ani knihu M. Wolfa a moc by mě zajímalo, jak o kapitalismu skutečně argumentuji. Nicméně plně souhlasím s oběma, ze bankovní sektor a jeho problémy je velmi specifický problém. Jejich cílem se mne zda byt nalezeni mechanismu či systému ke zbaveni zdrojů pravidelných finančních krizi. Mam dojem, že oba se spis zajímají o vztah mezi bankovním systémem a kapitalismem spise druhotně.
Zbytek a jádro té recenze mne připadá jako prima facie debata o moderním kapitalismu jako politického systému a roli, které v něm hraje bankovní sektor. A to už je téma magnum opus. Je těžké to zmapovat ve jedné krátké eseji natož to probrat do hloubky. To nechci, aby znělo jako kritika, protože i tak to je velmi zajímavá recenze “moderně” myslicích ekonomu, politologů a sociologů. Co já si z té recenze beru je, ze současný kapitalismus, který byl “dominován” neoliberalismem, celi specifickým omezením činností a efektivity “free markets”, a to chamtivost, korupce, monopoly, byrokracie, migrace (!), apod. Nastává klasická otázka – zda by mely trhy byt regulované a pokud ano, jakou roli by v tom případě mely hrát vlády (či regulátoři?). Pro nás, kteří jsme prožili pokus o komunismus je těžké hledat sympatie u levicových autoru jako jsou Piketty ci Stiglitz , kteří jsou v článku citování. Ti totiž kritizuji moderní kapitalismus jako zásadně nefunkční(?) a jakékoliv snahy o obnovovani volneho/svobodného trhu.
Regulace. James Livingston je Američan z Rutgers University, a tak vše je napsáno v duchu americké debaty. Ale to co se děje v USA není jenom výsledek debat problémů Ameriky , ale i toho, co se děje ve světě kolem. Livingston o tom všem evidentně ví. Svět kolem Ameriky o tom všem nejen povídá, ale i jedna již delší dobu. Na čemž se všichni autoři článku shoduji je , ze v moderním kapitalismu musí byt trh regulován, ale ze regulace jsou problémem samotným za to jsou kritizováni jak “pravici” tak levici.
Přeregulovanost ci podregulovanost ci spatná regulace? Livingston nás upozorňuje (draws our attention to) na problémy regulační politiky, které jsou probírány zminovanymi autory. Systém může byt “pod-regulovany” například vznikem tzv.”shadow banking”, který je mimo kontrolu regulátoru (a nebo můžeme přidat digital currencies a další), jak argumentuje Sharma. A nebo může byt spatně regulovaný jak argumentuje Baradaran a to tím, čemu se říká “regulatory capture” či “elite capture”. Anebo může by přeregulovaný, jak by argumentovali Hoover Institut a další pravicové think-tanky a velka jmena jako jsou Milton Friedman, ci Edward Chancellor, ale ti v článku nejsou do podrobna citováni. Takže máme tři zásadně se lišící stanoviska, které vyžadují odlišné řešeni problémů kapitalismu.
Mam dojem, ze Livingston je přesvědčen, ze jsme v období spatné regulace, která ohrožuje moderní kapitalismus. Výše zmíněny “regulatory capture” či “elite capture” jsou těmi, které Livingston nazývá “guerillas in our midst”. Ty způsobují to, co vede ke společenským konfliktům, finančním krizím, odklon/opusteni globalizace, nárust sily autokratu a konspiračním teoriím. Je ironii, že do teto situace jsme se dostali pomoci neoliberálních zákonů, které to umožnovaly, alespoň tak jak je to zmapováno Livingstonem.
Pomalé zákonodárství? Neefektivní regulátoři? S Livingstonovym shrnutím souhlasím a souhlasím též, když naznačuje, že řešeni těchto problémů jsou evidentně komplikovaná. Tech se článek netyká. Tyká se to pouze jednoho aspektu a tím je zákonodárství a efektivita regulátorů. Zde Livingston cituje práce Admatiho a Hellwiga, kteří analyzuji práce regulátorů s poukazováním na různé nedostatky nejen ve formulaci (bankovních) pravidel ale hlavně v chabé implementaci pravidel, čímž dochází k porušováni platných zákonů a pravidel. K tomu já dodávám, v některých případech dochází též ke konfrontaci mezi regulovanou firmou and regulátorem, ve které regulovaná firma může napadnout dane pravidlo z pohledu ústavy (USA), například z pohledu svobody podnikání. A toto se mne zda byt klíčové v hodnoceni moderního kapitalismu.
Ochrana svobody (podnikání ci spotřebitele) může ležet za napadáním určitých pravidel či i zákonů. Elon Musk zaútočí na Jourovou či Google odmítne obvinění z křivení konkurence. Regulátoři mohou pouze zvednout ruce a jít k soudu. Poražená strana se odvolá a soudní kolotoč může začít. Výsledkem je prodlužování procesu a řešeni problému a nebo dokonce odvoláváni k Ústavním či Nejvyšším soudům, což typicky vede ke snahám ke změně zákonů či pravidel.
Pomalé řešeni problémů jako jsou tržní nedisciplína či slabá ochrana spotřebitelů též může být způsobeno pomalým zákonodárstvím související s politickou nestabilitou vedoucí k častým vládním změnám. Ty změny souvisí s rozdíly hodnot podporovanými různými stranami. Je svoboda podnikání mene důležitá než income distribution? Odpověď zaleží na tom, zda jste přívrženec Maláčové a Pickettyho či Hayeka.
Veřejný investiční program, o kterém hovoří dnešní koalice Spolu je již dnes atakován Havlíčkem jako mluvčím za ANO , ze je nepřijatelný a ze ANO má program svůj. Anebo, měl by bankovní sektor podporovat půjčky zahraničním výrobcům a nebo výrobcům domácím?
Economic power of the banking sector. Recenze začíná příběhem Livingstonovych kontaktu s M. Wolfem a M. Kingem o bankovním sektoru, a tak se k němu vraťme. Livingston má plnou pravdu zdůraznit ve své procházce literaturou významnou roli bankovního sektoru. Ten již představuje 24% amerického HDP a to je sila! K podobným číslům bychom se jistě dostali ve Švýcarsku, Lucembursku a mnoha dalších zemích – pokud ne v každé. To v prve rade znamená v očích všech autoru, ze se musíme dívat na bankovní sektor trochu jinak než třeba sektor vyrábějící ponožky. Zaprvé, bankovní sektor je tradičně chráněn před likvidaci. Zadruhé, banky mohly byt vice úspěšné v ovlivňováni regulační politiky. (No matter where you look, there it is: the idea that banking as we know it is a very long con, a public utility pretending to be a private enterprise. Cf. Livingston)
Ale problematika regulace není jenom problémem bankovnictví. Docela velké politické sile se dostava též tzv. techfirmam, jako jsou Google ci Microsoft. Obrovskou silu jak ekonomickou tak politickou má zakladatel a vlastník Amazonu Jeff Bezos, který vlastni mj. Washington Post. A to jsem se ještě nezmínil o Muskovi, vlastníku Tesly, Space X, X- podia a dalších. Jak je známo, Musk je schopen ovlivňovat lidská pravá docela jednoduše, jak ukázal nedávno v Brazílii či na Ukrajině, ve finanční podpore Trumpa a tím prokazuje svou schopnost ovlivňovat i efektivitu zákonů. A to tedy nemluvím o JP Morgan, Goldman Sachs. Morgan Stanley, UBS, Deutsche Bank a dalších. Suma summarum, problém regulaci je sice (v prve rade) problémem bankovního sektoru ale též i jiných sektoru. O tom Livinsgston nepíše.
Chybějící řešeni. Livingson v podstatě nepřichází s žádnou literaturou, která by navrhovala moderní rosení moderního kapitalismu. Literaturu, která by odpověděla na tu základní otázku kladenou Martinem Wolfem na začátku recenze– “je kapitalismus mozkově mrtvy , tělo bez mozku, komatózní, pokud to už vlastně není mrtvola?” (… is capitalism is brain dead, a body without a mind, comatose, if not already a corpse? ). Do toho vše vstupuje Joseph Stiglitz, který jako vždy má řešeni všech problémů lidstva. Včetně problémů moderního kapitalismu. Jeho odpovědí je –“ žádný společenský systém nepřežije jako soubor centrifugálních částic bez použití sily. A proto jsou racionální uvazování, politická debata a autorita byrokratického rozumu založeném na pravidlech potřeba pokud jde o rozhodování o veřejných zájmech či o společném dobru ( a to) pomoci statni moci. (Free markets are of no help in addressing such issues.” Cf Livingston).
Livingston si zaslouží pochvalu, za uvedeni tématu „smrtelnosti“ moderního kapitalismu do souboru eseji v rámci Project Syndicate. Možná stále ještě nejsme v období umíráčku nad moderním kapitalismem. Ale jak ukazuji ve svých studiích – Admati, Hellwig, Acemoglu, Buiter, Sharma a Mehrsa Baradaran ci inteligentní komentátoři a la Martin Wolf, Robert Higgs, Robert Nozick, Niall Ferguson, Edward Chancellor, Fareed Zakaria, Thomas Friedman – smrtelnost je tema!