Zdenek Drabek was awarded in January 2020 Golden Prize of Charles University for his contributions to economics and economic policy and to Charles University.
Laudatio Dr.Ing.Zdeňka Drábka,PhD
Czech version followed by English translation.
Magnificence, Spectabiles, Honorabiles, vážení členové Vědecké rady,
dovolte mi, abych krátce představil dlouholetého zahraničního člena naší fakultní vědecké rady, ekonoma českého původu, známého víc ve světě než doma. Zdeněk Drábek,rodák z Uherského Hradiště, vystudoval Obchodní fakultu VŠE a v začínající normalizaci stačil emigrovat do Velké Británie. V Cambridgi si obnovil magisterský titul, v Oxfordu získal doktorát. 10 let pracoval jako akademický výzkumník a pedagog v Anglii, krátce v Oxfordu, poté na Buckingham University, roční sabbatikal absolvoval na univerzitě v Britské Kolumbii v Kanadě. Konkursem a pozváním do Světové banky ve Washingtonu zahájil Zdeněk celoživotní profesní dráhu propojování akademického výzkumu publikovaného v prestižních časopisech s praktickou aplikací při ustavování pravidel světového hospodářství v nadnárodních institucích. Pád komunismu umožnil Zdeňku Drábkovi, aby na čtyři roky nabídl své služby staré vlasti, a jako poradce vlády a národní banky byl hlavním vyjednávačem v přístupových jednáních ČR do Evropské unie a světových obchodních a finančních institucí, a při zakládání Czech Investu. Od roku 1995 byl již známou osobností ve Světové organizaci obchodu v Ženevě. Podílel se významně na ustavování pravidel a ekonomických politik governance a regulace světového obchodu, zahraničních investic a finanční toků. Jeho profesionální angažmá vycházející z akademického výzkumu zahrnovalo dojednávání mezinárodních smluv v řadě zemí několika kontinentů. V posledních letech se Zdeněk Drábek angažuje znova více v Praze, nejen na FSV UK, ale i v Grantové agentuře ČR, pro niž je v současnosti hlavním řešitelem velkého mezinárodniho grantu s afiliací na Národohospodářský ústav Akademie věd.
Jako studenti VŠE v 60.letech jsme se neznali. Pak se na 20 let profesionální dráhy nás dvou lišily tak, jak to bylo možné jen ve světě rozděleném do dvou bloků. Teprve v závěru mého děkanského období jsem zval Zdeňka Drábka do role oponenta docentské habilitace kolegy Oldřicha Dědka, tehdy vice-guvernéra ČNB. „Tres faciunt collegium“ a tak přitomnosti daších dvou zahraničních oponentů ze světa financí jsme využili k malému semináři na IES na zadané téma: co říkají na tehdy pořád ještě diskutovaný návrh na zavedení t.zv.Tobinovy daně na spekulativní měnové transakce. Kolegiální debata byla přerušena příchodem mladíka ze studovny doktorandů: světové servery právě sdělovaly, že zemřel nositel Nobelovy ceny za ekonomii James Tobin. Člověk by něco takového nevymyslel. Ale tato singularita inspiruje: což pozvat „tři mušketýry“ ještě jednou po dvaceti letech- vždyť nejen Zdeněk Drábek, ale i Stephany Griffith-Jonesová a Paul Dembinski jsou stále aktivní. Otázka daleko závažnější, která by jim byla položena zní takto: Jak si vysvětlit, že po desetiletí pracně vyjdnávaná pravidla a smlouvy světového obchodu, jsou dnes opouštěny a rušeny, a rostoucí moc práva je nahražována rostoucím právem ekonomické moci? A čím to, že se tak děje především z iniciativy ekonomické mocnosti první kategorie, bez níž by předchozí světový obchodní řád nemohl být nikdy ustaven? Již před těmi 20 lety byl Zdeněk editorem sborníku o hrozbách pro globalizaci destabilizací pravidel a mezinárodních dohod: jen tehdy netušil, na jak nečekané straně se křehkost vývoje projeví.
V roce pozvání Zdeňka do Světové organizace obchodu pronesl její šéf Renato Ruggiero moudré naučení, které bylo i jeho životním krédem: „Pokud přes hranice států nepřechází zboží, dříve nebo později přes ně přecházejí vojáci“. Proroctví se prý dělí na útěšná a varovná. Zdeněk Drábek patřil k významným osobnostem, které se podílely na překonávání překážek pro naplňování tohoto kréda v jeho slibném výhledu. Války se ani tak nepodařilo odstranit neboť systém strádal deficity ve spravedlnosti a solidaritě, ale postupně světové hospodářství přece jen přecházelo od práva moci k moci práva. Díky tomu se pro několik stovek milionů lidí ve „třetím světě“ podařila šance dostat se z pásma nejhorší chudoby. V naší době přechází Ruggierovo proroctví do své varovné fáze, v níž světu hrozí amnézie, ztráta paměti. Je trpkou historickou zkušeností, že obchodní války až příliš často přecházely do horké fáze válek skutečných. Analogie ke druhé polovině 30.let 20.století by měla být dostatečným varováním.
Před nedávnem uplynulo 50 let od chvíle, kdy se Zdeněk Drábek rozhodl pro odchod z nesvobody, aby se mohl podílet na práci pro svobodnější svět. Nyní se blíží jeho významné životní jubileum. Souběh dat neobyčejného osobního životního příběhu a náhlé znejistění světového kontextu vedly Vědeckou radu Fakulty sociálních věd k doporučení, aby Univerzita Karlova připomenula vědecké i občanské obci osobnost Dr.Zdeňka Drábka. Díky za pochopení.
Lubomír Mlčoch
Laudatio Dr.Ing.Zdenka Drabek, PhD
Magnificence, Spectabiles, Honorabiles, dear members of the Scientific Council,
Let me briefly introduce a long-time foreign member of our Faculty Scientific Council, an economist of Czech origin, better known in the world than at home. Zdeněk Drábek, a native of Uherské Hradiště, graduated from the Faculty of Business of the University of Economics, and in the beginning of normalization he managed to emigrate to Great Britain. He renewed his master’s degree in Cambridge, and received a doctorate in Oxford. For 10 years he worked as an academic researcher and teacher in England, briefly in Oxford, then at Buckingham University, and a one-year sabbatical at the University of British Columbia, Canada. By audition and invitation to the World Bank in Washington, Zdeněk began a lifelong career path of linking academic research published in prestigious journals with practical application in establishing world economy rules in multinational institutions. The fall of communism enabled Zdeněk Drábek to offer his services to the old country for four years, and as an advisor to the government and the National Bank, he was the main negotiator in the Czech Republic’s accession negotiations with the European Union and world trade and financial institutions. Since 1995 he has been a famous figure in the World Trade Organization in Geneva. He contributed significantly to establishing rules and economic policies of governance and regulation of world trade, foreign investment and financial flows. His professional engagement in academic research involved negotiating international treaties in a number of countries across several continents. In recent years, Zdeněk Drábek has been engaged more in Prague, not only at the Faculty of Social Sciences, Charles University, but also in the Grant Agency of the Czech Republic, for which he is currently the principal investigator of a large international grant affiliated to the Economics Institute of the Academy of Sciences.
As students of the University of Economics in the 60s we did not know each other. Then for 20 years the career paths of the two of us differed as much as was possible only in a world divided into two blocks. It was only at the end of my dean’s office that I invited Zdeněk Drábek to be an opponent of associate professor Oldřich Dědek, then vice-governor of the CNB. “Tres faciunt collegium” and the presence of two other foreign opponents from the world of finance, we used for a small seminar on IES on a given topic: what they say on the then still discussed proposal to introduce the so-called Tobin tax on speculative currency transactions. The collegial debate was interrupted by the arrival of a young man from the doctoral study room: world servers have just said that Nobel Prize winner James Tobin has died. One would not invent such a thing. But this singularity inspires: which invites the “three musketeers” once again after twenty years – after all, not only Zdeněk Drábek, but also Stephany Griffith-Jones and Paul Dembinski are still active. The more serious question they would be asked is as follows: How can we explain that for decades the laborious rules and treaties of world trade are being abandoned and abolished today, and the growing power of law is being replaced by a growing law of economic power? And why is this happening primarily on the initiative of an economic power of the first category, without which the previous world trade order could never be established? Twenty years ago, Zdeněk was the editor of the Proceedings on Threats to Globalization by destabilizing rules and international agreements: only then did he have no idea how unexpected the fragility of development would be.
In the year of Zdeněk’s invitation to the World Trade Organization, its chief, Renato Ruggiero, gave a wise teaching, which was his credo: “If goods do not cross borders, soldiers cross them sooner or later”. The prophecy is said to be divided into consolation and warning. Zdeněk Drábek was one of the leading personalities involved in overcoming obstacles to fulfilling this credo in his promising outlook. The wars have not yet been eliminated as the system suffered from deficits in justice and solidarity, but gradually the world economy was shifting from power to power. As a result, for the hundreds of millions of people in the “third world”, they have managed to get out of the worst poverty zone. In our time, Ruggier’s prophecy is coming to its warning phase, in which the world is at risk of amnesia, a memory loss. It is a bitter historical experience that trade wars all too often have gone into the hot phase of real wars. The analogy to the second half of the 1930s should be a sufficient warning.
Recently it has been 50 years since Zdeněk Drábek decided to leave freedom to participate in the work for a freer world. Now his important jubilee of life is approaching. The concurrence of the extraordinary personal life story and the sudden uncertainty in the world context led the Scientific Council of the Faculty of Social Sciences to recommend that Charles University remind the scientific and civic community of Dr.Zeněk Drábek. Thanks for understanding.
Lubomír Mlčoch