Dr Zdenek Drabek
August 2019
Mezinarodni Menovy Fond (MMF) nebyl nikdy uplne mimo kritiku jak z akademickeho prostredi tak od politiku. Nicmene posledni ceska kritika Fondu – «Kdo zavre dvere?» od H. Lipovske z Institutu Vaclava Klause – je docela unikatni. Lipovska vola po zavreni MMF, coz samozrejme by bylo velmi radikalni reseni. Ke svemu dramatickemu zaveru dospela jeste unikatnejsim postupem – bez analyzy. Ve svem komentari H. Lipovska zacina historii , kdyz pise o zalozeni IMF. Ve ve svem historickem pristupu pokracuje i dale poukazanim na rust v poctu zamestancu ve skupine Svetove banky. Historicky pohled ma tez na zmeny v rozlozeni tzv. « external balances» ci v podilech men v kosi SDR bez vysvetleni vyznamu techto zmen. Analyticky «vstoupi» ve svem clanku do problematiky MMF zduraznenim statisticke a prognosticke funkce IMF, kterou pohrdave zkritizuje na zaklade vybranych cisel. Uzasne jak z mala se da udelat zaver!
Kritikou Fondu v zachranovani predluzenych ekonomik se vsak dostava na citlive misto debaty o roli MMF. Z jejiho komentare neni mozne vycist, co v podstate kritizuje, protoze v komentari neni skutecne nic z cim by se dalo polemizovat. To je velmi smutne vzhledem k tomu, ze Lipovska pusobi v Institutu Vaclava Klause, ktery se prezentuje jako analyticke a intelektualni centrum. Je tezke skutecne brat vazne jak vlastni prispevek tak jeho zaver, ktery vola po zavreni MMF, kdyz ctenar vlastne nevi, proc by zavren byt mel.
Je dobre pripomenout, ze MMF je vysledek kooperativni dohod clenskych statu (temer stejny pocet jako pocet clenu OSN). Staty evidentne shledaly dulezitost existence teto instituce a stale ji podporuji svymi akcionarskymi upisy. Tyto investice do MMF jsou staty evidentne chapany jako pojisteni proti makroekonomickym kalamitam a k podpore globalni financni stability. Nevim o jedinem pripadu statu, ktery by si tuto organizaci/instituci pral zrusit jako H. Lipovska.
Alternativy k MMF neexistuji. Kdyby IMF neexistovalo, pak si ho musime vytvorit. Duvod je prosty. Staty se mohou dostat do potizi s udrzitelnosti sve platebni platebni balance a alternativni zahranicni kreditori v te situaci neexistuji (“market failure”) a domaci financovani v techto situacich byva tez casto neudrzitelne. Mozna bych mel pripomenout, ze IMF hralo klicovou a pozitivni roli pri stabilizaci ceske ekonomiky na zacatku 90.let. Reditel institutu Vaclava Klause bude evidentne nejlepsi zdroj informaci pristiho clanku na toto tema H. Lomecke.
H. Lomecka neprimo vini z problemu Argentiny ( a dalsich ji zminovanych 49 zemi) MMF ze suvereniho bankrotu. To by uz bylo preprils. Drtiva vetsina pripadu intervenci MMF se tyka zemi, ve kterych puvodem financniho kolapsu neni MMF ale staty samotne svou spatnou hospodarskou politikou. MMF muze pouze “hasit pozar”. Mozna ne vzdy uple skvele, ale v ramci moznosti- produktivne.
To me vede zpet k bodu vyse uvedenemu. Ceska republika je, jak si to spravne H. Lipovska prostudovala, zakladajicim clenem MMF. Ma tedy plne pravo a moc ovlivnovat podminky , za kterych MMF poskytuje financni pomoc zemim v platebnich potizich. Zruseni MMF nikam nevede, jak jiz jsem uvedl, ale reforma by mozna vytvorila MMF efektivnejsi. Kdy vsak prisel zastupce ceskych zajmu v MMF s konkretnimi a uzitecnymi navrhy na reformu MMF? Kdyz uz statni uredniky MMF moc netlaci, mozna by Institut VK mohl prijit s navrhy, o kterych by nasi partneri v MMF byli ochotni diskutovat. Obavam se, clanky typu H. Lipovske k tomu dialogu moc nepovedou.
dr. Z. Drabek , byvaly ekonom Svetove banky a poradce World Trade Organization. V soucasne dobe na CERGE-EI a IES FSV Karlovy Univerzity.
Dr. Zdenek Drabek se venuje problematice mezinárodní ekonomie a se zamerenim na mezinárodní smlouvy s orientaci prevazne na obchodni politiku a zahranicni investice. Jeho primárním zájmem a cílem je pomoc pri vytvareni optimalnich podminek zahranicniho obchodu a investic a pri realizaci smluvnich podminek. Jeho odbornost vychází z jeho akademické činnosti a teoretickym vyzkumem kombinovana v praxi s poradenstvim statum, nadnárodním spolecenstvim, soukromym firmam a organizacím reprezentujici občanskou společnost.